Sádrové masky

Rozvoj těchto kompetencí: ke komunikaci a pracovní.
Konkrétní cíl: Účastníci prožijí atmosféru důvěry a spolupráce, verbální a neverbální komunikace, prostor pro kreativitu.

Netradiční technika sádrových masek umožňuje rozvíjet kreativitu mladých, dává jim prostor ztvárnit vlastní obličej a upravit jej dle svých představ. Podobně jsou na tom umělci – malíři, sochaři, kteří do svých děl dávají kus sebe sama. Při této technice je nutná spolupráce s ostatními vrstevníky, kteří také ovlivňují výsledné dílo.

Sádrové obvazy, mastný krém nebo vazelína, ručník, vhodná podložka pro ležícího, nůžky, papírové kapesníky, barvy, nádoba s vodou.

Sádrové obvazy nastřiháme na proužky – nejlépe různé šířky a délky (při práci sami poznáte, kam se na obličej hodí dlouhé a široké pruhy, a kam naopak krátké a slabé proužky. Do misky si napustíme vlažnou vodu. Osobě, které budeme dělat odlitek obličeje, na oči položíme kousek papírového kapesníku a celý obličej jí natřeme vazelínou nebo krémem. Abychom mohli udělat masku co možná největší, je dobré zakrýt vlasy nad čelem a kolem obličeje potravinářskou fólií nebo igelitovým sáčkem. Můžeme také celý obličej pokrýt potravinářskou folií, ale musíme do ní udělat dýchací otvory (ústa – můžeme do nich vložit brčko; příp. nos).Pak začneme přikládat na obličej namočené proužky sádrového obvazu. Pozor – proužky nesmíme namáčet dlouho, jen je vlažnou vodou „protáhneme“ a přebytečnou vodu jemně odstraníme tak, že proužek protáhneme mezi prsty. Proužky zakrýváme postupně a rovnoměrně celý obličej (naposledy oči) kromě nosních dírek; nos můžeme dotvořit až dodatečně.Na sobě by měly být minimálně tři vrstvy sádrových obvazů. Maska tuhne docela rychle, zhruba po 5 minutách se můžete pokusit opatrně masku z obličeje sejmout. Po úplném vyschnutí (suchá sádra je opět čistě bílá) můžeme povrch masky vyhladit modelářskou sádrou nebo jen začistit okraje masky zbylými proužky. Masku můžeme natónovat (event. nabarvit) jakoukoliv barvou, pokud chceme pro trvanlivost masky udělat maximum, natřeme nebo nastříkáme její povrch po zaschnutí barev bezbarvým lakem.
Pracovat lze ve dvojicích – výtvarník a model. Po vytvoření první masky se úlohy ve dvojici vymění a vytvoříme masku druhému ve dvojici.
Tato aktivita přibližuje Ideály Pionýra: Přátelství, Poznání a Překonání.

• Do výroby masky nikoho nenutíme. Pokud se jedinci bojí, je dobré udělat první otisk
na hřbetě ruky.

• Každou dílnu zakončíme reflexí – necháme účastníky vypovídat z toho, co cítili, co si mysleli, co se jim líbilo
a co nelíbilo.

• Nebereme na lehkou váhu účinky této techniky na lidskou psychiku, můžete u dětí i dospělých
vyvolat i velmi nepříjemnou a nežádoucí reakci. Necháme se vést citem a nebudeme si hrát na terapeuty.

• Nezapomeňte, že tvorba masek by měla být vždy příjemným a obohacujícím zážitkem!

Planeta Přátelství – viz příběh v úvodu metodiky.

Zrakově postižení – záleží na typu postižení. Lehčí stupeň – aktivitu dělat v dobře osvětleném prostoru. Těžší stupeň postižení – role „model“. Sluchově postižení – dohlédnout na to, aby účastník měl možnost při vysvětlování odezírat ze rtů vedoucího, vysvětlování krok za krokem. Mluvit zřetelně, nahlas, pomalu. Vhodná názorná ukázka.
Pohybově postižení – záleží na typu postižení. Lehčí stupeň – aktivitu realizovat s pomocníkem. Těžší stupeň postižení – role „model“.
Mentálně postižení – u lehčích forem postižení pracovat s pomocníkem.
Řečově postižení – bez omezení. Jen dát dostatečný prostor pro vzájemnou komunikaci.
Obtížně vychovatelní – nastavit striktní hranice a pravidla, důsledná kontrola činnosti.
Jedinci se specifickými poruchami učení a chování – bez omezení.
Výjimečně nadaní a geniální – dbát na přesné provedení masky.