Hra na plná břicha

Rozvoj těchto kompetencí: sociální a personální, komunikativní.

Děti pomocí obrázku zpracují svoji charakteristiku. Umí rozlišit a pojmenovat, co mají a nemají rády. Výsledek své práce prezentují ostatním, poznávají se navzájem.

Každý z nás je jiný. Máme různé vlastnosti, záliby, zájmy, někoho baví sport, jiný zase rád zpívá. Něco nás baví, něco nám naopak vadí, nemáme to rádi. Pojďme o tom nyní společně přemýšlet a povídat si.

Předlohy s postavičkami (pracovní list), psací potřeby, pastelky, hudební doprovod (CD, rádio).

K tomuto metodickému listu je k dispozici pracovní list C1A.

Vedoucí si předem připraví pro všechny děti pracovní listy s obrázky postav (postava má velké kulaté břicho rozdělené na poloviny). Hráči se posadí do kruhu. Vedoucí začne krátkým povídáním (diskusí) o tom, co nás baví, co máme rádi, co naopak nesnášíme. Pomáhá dětem, dává náměty, aby nepřemýšlely jen o materiálních věcech, ale i o vlastnostech, způsobech chování atd. Pak rozdá dětem obrázky postav a vysvětlí pravidla. Úkolem každého je zamyslet se a do břicha postavy nakreslit to, co ho vystihuje – do jedné poloviny to, co má rád a co si myslí, že k životu potřebuje, do druhé poloviny naopak to, co nesnáší, bez čeho by se v životě obešel. Děti by měly mít dostatek času, každý pracuje samostatně. Pokud má některé dítě problém nakreslit určitou věc, může ji popsat slovně, nebo vedle obrázku napsat vysvětlivku. Když mají všichni hotovo, papír podepíšou.

Tuto část aktivity můžeme doplnit příjemnou hudbou, která pomůže dětem při soustředění.

Mezi první a druhou část aktivity zařadíme hry na odreagování, např.:

Deset

Rozdělíme děti do skupinek po pěti. Každá skupina dostane papír a tužku.

Úkolem hráčů je co nejrychleji najít deset věcí, které mají všichni společné, např. všichni chodí do stejné školy, všichni mají rádi špagety, všichni hrají na hudební nástroj atd. Když najdou první společnou věc, zakřičí všichni najednou: „Jedna!“, zapíšou ji na papír a pokračují na dva, tři atd. Která skupina první zakřičí: „Deset!“, ta vítězí. Každá skupina pak přečte ostatním, na kterých deseti věcech se všichni shodli.

O židli méně

Rychlá pohybová hra na odreagování a uvolnění, navozuje dobrou atmosféru.

Ke hře je nutný hudební doprovod – nejlépe reprodukovaná hudba. Každý hráč si postaví kamkoliv do klubovny židli. Když hraje hudba, všichni tancují a pohybují se po klubovně. Jakmile vedoucí hudbu vypne, každý si musí sednout na jednu židli. V dalším kole jednu židli odstraníme. Na koho při vypnutí hudby nezbude místo, musí si sednout někomu na klín. V každém kole odebíráme jednu židli, takže nakonec musí všichni sedět na té jediné poslední. Při této hře musí vedoucí dávat pozor na bezpečnost, usměrnit případné projevy agrese. Některým dětem může vadit těsný kontakt s ostatními, nenuťte je do hry proti jejich vůli (takové dítě může třeba vypínat a zapínat hudbu).

Ve druhé části aktivity sedí opět všichni v kruhu a jeden po druhém ostatním říkají, co nakreslili, představují svou postavu. Vedoucí hry dbá na to, aby každý měl dostatečný prostor pro svou prezentaci, aby všichni věnovali pozornost tomu dítěti, které právě představuje svou postavu. Obrázky pak můžeme nechat vyvěšené na nástěnce, aby všichni měli dostatek času si je prohlédnout. Na některou z dalších schůzek připraví vedoucí hru – soutěž, při které prověří, jestli si děti zapamatovaly něco o svých kamarádech.

Tuto aktivitu zvládnou i děti z kategorie mladší školní věk – vhodné pro oddíl věkově prostupný.

Varianta:

Na velký arch papíru nakreslíme společnou postavu – náš oddíl. Povídáme si o tom, jaký je, hledáme společné klady i zápory, případně oblíbené a neoblíbené činnosti nebo dobré a špatné vztahy v našem oddíle. Tuto variantu lze použít i jako způsob hodnocení činnosti oddílu (viz ML C17). Dětem, které se takovými otázkami v oddíle nikdy nezabývaly, ze začátku vedoucí pomáhá např. tím, že připraví několik námětových kartiček, ze kterých děti vybírají, pak teprve začnou vymýšlet vlastní návrhy.

Tato aktivita přibližuje Ideály Pionýra: Poznání, Přátelství.

Může se stát, že na „záporné“ polovině obrázku narazíme na vážnější problém (šikana, týrání) – dítě např. napíše: „Nemám rád, když mě spolužáci mlátí. Nemám rád, když se táta opije a pak na mámu křičí.“ V takovém případě určitě nenutit dítě, aby to detailně rozebíralo před ostatními, ale najít si chvilku a o samotě s ním promluvit, jak často k tomu dochází apod. Pak hledat řešení. Nemusí to být vážné, dítě může i přehánět – ale nepodceňovat to.

Pracovní list C1A – zadní stranu je možné okopírovat na samostatný list – zvětšit na formát A4 (zejména pro mladší děti) – pak nalepit nebo vložit do bloku.

Děti s grafomotorickou poruchou mohou mít problém vyjádřit se pomocí obrázku – pomůžeme jim nebo jim dáme možnost doplnit kresbu písmem. U dětí hyperaktivních nebo s poruchou pozornosti sedí vedoucí nebo instruktor blízko nich a pomáhá jim udržet pozornost. Při prezentaci obrázků mohou mít problém děti s poruchou řeči – dáme jim prostor, zklidníme ostatní. Podporujeme děti v otevřenosti, neodsuzujeme jejich nápady. Pokud by se někdo vysmíval názorům druhých, zasáhneme taktně, neutrálně, budujeme respekt k názorům jiných.