Dospívající ohroženi předčasným odchodem ze školy

U nás je povinná školní docházka po dobu 9. let. Na středních školách (ať již maturitních nebo učebních oborech) už dospívající být nemusí. Jaké jsou příčiny toho, proč odchází? A proč by vlastně měli do školy chodit? Mezi nejčastější důvody pro odchod ze školy nebo změnu dosavadní školy patří špatný školní prospěch, výrazné a opakované porušování školního řádu, problémy s vrstevníky a učiteli, ale také ztráta zájmu o obor. Vzhledem k vývojovým zvláštnostem tohoto období jsou nevyžádané rady a názory nepřijímané.

Co můžeme dělat

Pokusit se bez domlouvání a dospěláckého poučování hledat další pohled na danou situaci. Povídat si a probírat spolu různá pro a proti.

Proč není vhodné opustit školu

• bez potřebné kvalifikace je uplatnění na trhu práce ještě složitější (což takhle jít se podívat na vývěsku úřadu práce);
• ve škole se přeci jen něčemu učím (schopnost pracovat na PC, alespoň trochu cizí jazyk, levnější získání řidičáku, svářečských zkoušek a různých jiných oprávnění…);
• ztrácí se čas, který už jsme učení věnovali;
• uzavírá nebo se alespoň výrazně oddaluje šance získat výuční list nebo maturitu a to většina zaměstnavatelů vyžaduje;
• zpomalí se kariéra;
• výrazně se sníží společenská prestiž;
• klesne výrazně ekonomické zabezpečení (zjistěte si, kolik a jestli vůbec bude dostávat nějakou podporu, jaké jsou podmínky).

Když má dospívající pocit, že na školu nestačí, když má zprávy o tom, že je prospěch nedostatečný:

• zmapujte upřímně a nejdřív to, jestli se škole opravdu věnujete, učení samo většinou nejde;
• normální je se učit (alespoň trochu pravidelně, úspěch ve škole daleko víc závisí na délce přípravy než na tom, jak chytří jsme „přišli na svět“);
• motivace, vlastní rozhodnutí, to je něco, co výrazně ovlivňuje školní úspěšnost;
• hledejte odpovědi na to, jestli je reálné zvládat nároky školy, kde hledat rezervy, jak se učit… v tom mohou napomoci psychologové (pedagogicko-psychologické poradny školní psychologové, úřady práce poskytují tuto službu zdarma).

Když má pocit, že jej vybraný obor nebaví:

• Zvažte, kolik už jste investovali času, v jakém jste ročníku, chtělo by se vám např. v osmnácti letech začínat někde v prvním ročníku?
• Nedá se najít něco, proč by mělo smysl vytrvat?
• Zmapujte si to, co byste si od jiného oboru slibovali, co vás na oboru nebaví, jaké jsou možnosti v okolí, co všechno budete muset přestupem jinam změnit.
• Investujte čas do toho, abyste získali co nejvíc informací, jděte do nové školy, ptejte se studentů.

Když má konflikty s vyučujícími, spolužáky, když má potíže s respektováním školního řádu:

Veďte dospívající k tomu, aby byli:

• k sobě upřímní, hledejte to, co mohou ovlivňovat sami; většinou jsou potíže něco jako „spojené nádoby“, platí zpravidla zákon akce a reakce, samo sebou se nic neděje, všechno má nějakou příčinu.
• když se nebudou chtít sami nějak podílet na změně, tak asi vše zůstane tak, jak to je; pokud neví jak, pomozte jim hledat odborníky, kteří jim s problémem pomohou.