Víte, že?

Podle respondentů v projektu Umačkáni dětmi musí být dobrovolník pracující s dětmi především hodný, trpělivý a přátelský.

Co dělat? – aneb hrst zkušeností

Univerzální návod, jak postupovat při jakékoli mimořádné události, neexistuje. Místo toho máme pro vás několik rad, které by vám mohly pomoci.

Pořadí dále uvedených částí závisí na konkrétní události, ale všechny byste – postupně – měli vzít v úvahu.

Krizový plán

  • Vypracujte si předem krizový plán!
  • Seznamte s ním všechny pionýrské pracovníky na akci.
  • Krizový plán musí odpovídat místním podmínkám, obsahovat konkrétní telefonní čísla, rozdělení pravomocí a povinností jednotlivých vedoucích, určit evakuační místo apod.

Dejte o sobě vědět

  • Nezapomeňte před konáním táborů nebo větších akcí nahlásit IZS svoji polohu a dobu konání.
  • V rámci ohlášení konání akce informujte o své poloze místní oddělení policie, hasiče, starostu obce.

Postižený

  • Poskytnout první pomoc.
  • Na místě je přiměřený osobní kontakt – být nablízku, vyjadřovat podporu, naslouchat, držet za ruku.
  • Předat postiženého do odborné péče (lékař apod.).

Tísňová (první) pomoc je na číslech

K dispozici jsou:

  • 112 – univerzální pro celou EU: využít v nouzové situaci a potřebě naléhavé pomoci záchranných či bezpečnostních složek (hasiči, policie, zdravotníci).
  • 150 – Hasičský záchranný sbor
  • 155 – Zdravotní záchranná služba
  • 158 – Policie České republiky

Ostatní děti v oddíle, na táboře, akci…

  • Uklidnit sebe a návazně i „své“ okolí, jednat bez paniky!
  • Přiměřeně „opečovat“ ostatní – je-li třeba ošetřit drobná zranění, mluvit o situaci, přiměřeně rozhodně, snažit se o klidné a věcné jednání.
  • Využít týmové spolupráce – nebýt na to sám!
  • Pozor na sociální sítě! (Nezveřejňujte nic, co by mohlo později uškodit.)

Nezapomenout na sebe

  • Podělit se o řešení – nebýt na řešení sám/a.
  • Nezapomínat na vlastní duševní hygienu.
  • Nemachrovat – nesnažit vše zvládnout sám/a.
  • Proberte vzniklou situaci s blízkým člověkem v týmu (vedení oddílu, tábora…).
  • Neostýchat se kontaktovat odborníky.

Pachatel (je-li)

  • Snažit se zapamatovat si co nejpřesněji a co nejvíce, co lze se pokuste zdokumentovat – možná následná identifikace, podle možností pořiďte fotografie, nahrávku.
  • Při osobním kontaktu – být ostražitý, nehrát si na hrdinu, pokud možno jednat bez výrazných emocí, ovšem rychle, pohotově.

Porušení soudního příkazu

  • Můžete se setkat s případem, kdy některý z příbuzných dítěte má soudním příkazem zakázán kontakt s dítětem (účastníkem).
  • Vyžadujte již na přihlášce, nebo propozicích, aby vás zákonní zástupci dítěte o takovém soudním rozhodnutí informovali.
  • Nepodávejte žádné informace osobám, kterých se týká příslušný soudní příkaz.
  • Nedovolte, aby došlo ke kontaktu mezi dítětem a osobou se zákazem kontaktu.
  • Vykažte takovou osobu z blízkosti tábora a o tomto případně informujte zákonného zástupce.
  • Pokud osoba se soudním zákazem nereaguje a domáhá se dále kontaktu, volejte Policii ČR.

Kdo může dále pomoci

Pionýr – pionýrská skupina a ústředí Pionýra

  • Linka Pionýra pro mimořádky je 777 248 720, prostřednictvím tohoto čísla vám můžou pracovníci Ústředí Pionýra například pomoci:
    • navrhnout postup řešení krize;
    • komunikovat s médii;
    • sehnat potřebné kontakty
    • zajistit právní poradenství aj.
  • Informujte vedení pionýrské skupiny – dohodnutým způsobem.
  • Informujte vedení své KOP – dohodnutým způsobem.

Jiné složky

Rodiče

  • Postiženého (je-li):
    • kontaktujte je, informujte o události – mluvte věcně, (přiměřeně) otevřeně, rozvážně;
    • proberte spolupráci při dalším řešení situace.
  • Ostatních dětí:
    • při kontaktu jednejte pokojně, bez rozčilení;
    • informujte je o situaci a o dalším možném vývoji;
    • nabídněte případnou pomoc.

Sdělovací prostředky (média)

  • Poraďte se o postupu na Pionýrské lince pro mimořádky 777 248 720.
  • Pokud (už) komunikujete s médii:
    • média informujte pouze, pokud se na vás obrátí sama;
    • jmenujte osobu, která bude stále dostupná a jediná bude komunikovat s novináři;
    • nepodlehněte panice, buďte věcní a bez emocí;
    • odpovídejte pravdivě, stručně, nezatajujte fakta, vyhněte se popisu emocí a pocitů;
    • je-li to na místě: spolupracujte s policií a s jejich tiskovým mluvčím, připravujte vyjádření s jejich prohlášením.
  • Vezměte „rozum do hrsti“ zvláště pozor na vypouštění tzv. aktuálně-akčních zpráv na sociálních sítích = „zachycení dění v přímém přenosu“.