K vymezení specifiky organizace Pionýr (1991)

1991
K vymezení specifiky organizace Pionýr

podkladový materiál pro jednání (k Programu Pionýra)
  

V současné etapě vývoje našeho pionýrského hnutí se jako naléhavé ukazuje pionýrským vedoucím a pionýrům, rodičům, pedagogům a veřejnosti a jejich prostřednictvím dalším dětem ujasňovat společenský profil a výchovnou specifiku Pionýra. Takový požadavek zazněl i na jeho semináři konaném (pro zástupce všech okresů) v listopadu 1990 v Praze: na základě poznání a pochopení vývoje předchůdců, současného postavení ve společnosti i předpokladů a záměrů pro budoucnost přiblížit jim poslání, program, vnitřní uspořádání i vnější vztahy včetně mezinárodních vazeb.

Jde o to v existující pluralitě dětského hnutí odlišit Pionýra od dalších organizací dětí a mládeže. S nimi má základní společný rys, působení mezi dětmi a případně také dospívající mládeží. Rysy dalšími se s tím či oním hnutím nebo organizací shoduje nebo se od nich odlišuje. Při vymezování jeho specifiky důraz klademe nikoliv na jednotlivé, byť charakteristické rysy, nýbrž na ucelený, vnitřně související soubor programových činnostních a institucionálních zřetelů, které na sobě závisejí a navzájem se podmiňují.

Teze nemají nahradit program či jiný dokument organizace.

Nejsou ani  z á v a z n ý m  výčtem charakteristických znaků či dokonce jakousi normou. Daleko spíše by se měly stát podnětem k dalšímu ujasňování výchovných cílů a hodnot Pionýra. Měly by být impulsem ke srovnání se stavem praxe a hledání cest, jak je uplatnit v praxi organizace, která se zařazuje na levici členitého spektra našeho dnešního dětského hnutí.

Teze v prosinci loňského roku projednala teoreticko-metodická komise České rady Pionýra, jako jeden z podkladových materiálů pro republikovou konferenci Pionýra připravovanou na leden 1991. Předpokládáme proto, že se s nimi seznámí i čtenáři Mozaiky, že se k nim vysloví delegáti v průběhu konference, a že je budou uplatňovat ve svém působení na pionýry.

 

DÍTĚ – NEZASTUPITELNÁ LIDSKÁ HODNOTA – SVÉBYTNÁ ETAPA ŽIVOTA ČLOVĚKA

PIONÝR
  • vychází ze skutečnosti, že dítě je nezastupitelnou lidskou hod notou a dětství svébytnou etapou života člověka. Svoji činnost a vnitřní uspořádání koncipuje proto na základě humánního pří stupu k dítěti, aby přispěl k  utváření člověka poslední dekády našeho století a k jeho výchově pro 21. století.
  • v programu i činnosti aktivně reaguje na změny a důsledky vývoje společnosti a vytváří podmínky pro tělesný, duševní a mravní rozvoj a pro sociální ochranu svých členů i dalších dětí.
  • umožňuje uplatnění dítěte v pionýrském kolektivu a vznik hodnotných mezilidských vztahů. Umožňuje proto vytvářet kolektivy (oddíly, družiny) věkově různorodé, zájmově diferencované a koedukační.
  • do programu přijímá a v praxi uplatňuje všelidské hodnoty a pomáhá uskutečňovat zásady Úmluvy OSN o právech dítěte z listopadu roku 1989.

 
ROVNOST LIDÍ – DEMOKRATISMUS – PŘÍLEŽITOST KAŽDÉMU a VŠEM

PIONÝR
  • usiluje o to svoje členy formovat ve svobodné, sociálně a mravně emancipované občany, kteří si jsou vědomi svých práv a povinností a takto také jednají. Respektuje a podporuje rozvoj národní identity svých členů, příslušníků jiných národností na území Čech, Moravy a Slezska.
  • je organizací samosprávnou, demokraticky uspořádanou a řízenou, počínaje volbou aktivů pionýrů až po volené orgány dospělých. Je součástí pluralitního uspořádání dětského hnutí. Neusiluje v něm o monopolní či vedoucí postavení a umožňuje, aby jeho členové podle svého rozhodnutí se stávali členy i dalších sdružení a kolektivů. Svým profilem a zaměřením patří k levici našeho dětského hnutí.
  • je nezávislý na politických stranách, hnutích a společenských organizacích dospělých, mládeže a dětí, na škole a dalších státních institucích. Pro řešení potřeb a zájmů svých členů i dalších dětí navazuje s  těmito organizacemi a institucemi rovnoprávné partnerské pracovní vztahy.
  • má národní charakter. U svých členů formuje kladné vztahy, názory a city ke svému národu, vlasti i občanské postoje ke svému státu. Učí poznávat jejich tradice a vlastní činností členů na ně navazovat.

SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST – SOLIDARITA – POMOC DRUHÝM

PIONÝR
  • doceňuje význam dobrovolné práce pro druhého, pro kolektiv, školu a obec, pro svoji vlast i  zahraniční přátele.
  • obracím se také k dětem a mladým lidem, kteří nějakým způsobem strádají nebo jsou diskriminováni: zdravotně a sociálně postiženým, trpícím nedostatky rodinné výchovy včetně rodin neúplných, sociálně a výchovně disfunkčních, postižených sociálními nejistotami současného společenského vývoje.
  • v těchto směrech navazuje na tradice svých předchůdců a rozvíjí solidární aktivity ve prospěch dětí různých oblastí světa, poškozených důsledky národnostní, náboženské, sociální či rasové nesnášenlivosti a přírodních katastrof.
  • je nezávislý na zahraničních organizacích dětí a mládeže nebo jejich ústředích. v zájmu svých členů i pozitivního vývoje světa pokračuje v rozvoji osvědčených mezinárodních styků a dále je rozvíjí. s obdobně zaměřenými hnutími, organizacemi a institucemi navazuje rovnoprávnou spolupráci. V duchu dokumentů OSN doceňuje význam výchovy k míru a její podněty uplatňuje ve své činnosti.

 
ŽIVOTNÍ a PEDAGOGICKÝ OPTIMISMUS

PIONÝR
  • vychází z významu lidské práce, která přetváří svět, společnost i člověka. Přitom apeluje na jeho zodpovědnost za stav přírody, společnosti i sebe sama, na nutnost odstraňovat jeho důsledky jeho negativních zásahů i na prevenci proti takovým zásahům usiluje o to stav změnit k lepšímu.
  • vychází z přesvědčení, že lze změnit člověka. Proto na základě zájmu členů uplatňuje rozmanité činnosti i zájmový zřetel. V tomto rámci podporuje také rozvoj činností odborně zaměřených a soustavně rozvíjených mezi členy i dalšími dětmi (soutěže) a rozvíjí tak jejich nadání v daném oboru.
  • vychází z tradic a pojetí laické výchovy, která podstatu a vývoj přírody a společnosti i možnost jejich změnitelnosti odvozuje od reálných pozemských příčin. Laické přesvědčení nevytyčuje jako předpoklad členství, nýbrž jako možnost, k níž bude člen docházet přirozeně na základě vlastní zkušenosti.
  • u svých členů podporuje vytváření pravdivého obrazu světa a vede je k tomu, aby ho podle svých možností přetvářeli. Výchovné působení přitom chápe jako oboustranně probíhající proces mezi vedoucím, pionýry a jejich kolektivem.

 
PIONÝR – ČLOVĚK DĚLNÝ a TVOŘIVÝ, AKTIVNÍ a INICIATIVNÍ

  • předchozí myšlenky se soustřeďují v pojmenování člena i celé organizace „pionýr“, jehož význam je: osadník v neobydlené krajině, průkopník nového směru, hlasatel nových myšlenek. Odtud lze odvodit:
  • člen ani organizace nedostávají svoje pojmenování jako samozřejmý dar, nýbrž o ně musí vlastním jednáním a společnou činností usilovat, překonávat přitom překážky, umět se správně rozhodovat a podle svých sil toto pojmenování denně uplatňovat ve svém životě.
  • označení „pionýr“ proto je synonymem člověka dělného a tvořivého, aktivního a iniciativního k vlastnímu životu, rodině, nejbližšímu okolí a obci, ke svým vrstevníkům v celé organizaci, k přírodě, vlastni a lidstvu.